V r. 1482 v západní části dnešního Kaštel Lukšiƈe vystavěl svůj hrad, který je vynikajícím příkladem stavby na mořském útesu Mihovil Rosani.Kolem Rušincu byla menší osada, která byla z bezpečnostních důvodů opuštěná. Vedle vesnice se nachází kostel sv. Ivana.
Nikola i Jerolim Vitturi, trogirští šlechtici získali od benátského dožete v r. 1487 povolení k výstavbě paláce – hradu na moři, aby ochránili své rodiny a sedláky z vesnice Ostrog na hřebeni Balovan. Palác je vystavěn ve stylu nádherné renesance a dokončen je v r. 1564. Skládá se z jižní rezidenční dvoupatrové stavby s balkonem a výstupem na moře v případě nebezpečí. Na severní straně jsou dvě obranné věže a padací most.
Pro spojení s pevninou byl v 18.století padací most nahrazen kamenným na jednom oblouku. Uprostřed paláce je nádvoří s arkádami a na I. a II. poschodí jsou galerie. Dnes je v obnoveném paláci Vitturi Muzeum města Kaštela,Turistické sdružení města Kaštela a jiné kulturní instituce. Stává se kulturním centrem Města kde se konají výstavy,koncerty,divadelní představení aj.
Kolem hradu je vystavěna osada s obrannými zdmi. Na severním okraji osady je kostel Gospe od Uznesenja (Nanebevzetí) z r. 1530 v gotickém stylu. Nový farní kostel je postaven v r. 1776 – 1817 ve stylu pozdního baroka. Je to opravdová pokladnice umění, obrazů a soch. V kostele je barokní krucifix p. Piazzette (17.století), oltářní obraz Palme Mlađeg (16.st.), Nanebevzetí Panny Marie, obraz „Panna Marie s dítětem“ (15.st.) na hlavním oltáři a oltářní hrob sv. Arnira – dílo Jurja Dalmatince z 15.st.
V Lukšiƈi je též i hrad Tataglia – Ambrossini, který během své návštěvy Kaštelů zakoupil v r. 1903 dr. Henrik Šoulavý z Prahy a v r. 1909 v něm otevřel prvni pension.
Kaštel Lukšiƈ je znám i legendou o mladém páru,Miljenku a Dobrili, kaštelanském Romeu a Julii, jejichž láska i když korunována manželstvím, skončila tragicky.
V bezprostřední blízkosti paláce je park – Vitturi klasicistického stylu z druhé poloviny 18.století.
Založil jej Radoš Micheli Vitturi a v r. 1968 byl vyhlášen památníkem parkové architektury. Spolu s parky Gučetiƈeva v Trstenu, Garanjinova v Trogiru, Borellijeva ve Sv. Filipu a Jakovu i tento park je možné připojit k památníkům tohoto druhu. Nedaleko od parku Vitturi je hraniční kamenný sloup, který ve středověku označoval rozhraní pozemků mezi trogirskými a splitskými šlechtici.
Na hřebeni Balavan (259) na úpatí Kozjaku je kostel sv. Lovre od Ostroga, osady která kdysi byla střediskem tzv. didiƈa – svobodných sedláků s vlastními pozemky zminovaných v r. 1171. Osada je vystavěna na pozůstatcích ilirské a římské osady. Na Ilirské Gradini (637) nejvyšším vrcholu západní části Kozjaku je postaven kostel sv. Ivana Birnja. V den sv. Ivana Birnja se volil prefekt, po kterém byl pravděpodobně pojmenován kostel.
Hotel Kastel, Villa Žarko jakož i ubytování v soukromí jsou zárukou příjemného pobytu každého návštěvníka.