Povolit přístupnost
menu banner

Kaštelanské parky

Kaštelanské parky

Historický park – Park Vitturi

Radoš Micheli Vitturi, šlechtic z Kaštel Lukšiƈe a současně i  známý zemědělský odborník a předseda lukšické Zemědělské akademie vysázel ve druhé polovině 18.století první park v Kaštelích. Důkazem toho je děkovný obraz Vitturiových s postavou sv. Roka, který drží na dlani park z r. 1760. Dnes je park známý jako Park Vitturi.  Park o ploše 7450 čtverečních metrů je na břehu Kaštel Lukšiƈe. Důkazem tvrzení o jeho vzniku je klasicistický rámec i renesančně-barokní zimostráz (Buxus sempervirens L.).

 

Přírodním a kulturním památníkem byl prohlášen v r. 1968. V odůvodnění Regionálního institutu pro ochranu kulturních památníků je uvedeno: „Park Vitturi  svojí šířkou a přístupem od moře představuje unikátní památník našeho starého zahradnictví. Podobně  dochovaných parků je v Dalmácii velmi málo a proto se tento s parky Gučetiƈeva v Trstenu, Garanjinova v Trogiru a Borellijeva ve Sv.  Filipu a Jakovu může zahrnout mezi vzácné památníky naší zahradní architektury.

 

V parku jsou dodnes dochovány zimostrázy, staré druhy cypřiše, aleppo borovice, vavřínové borovice (Cupressus L., Pinus halepensis L., Pinus pinea L., Laurus nobilis L.,) aj.

Obzvláště je zajímavý exotický strom  jako např. Firmijana (Firmiana simplex Bois.) z rodu kakaovníku, vonavý kalikantus aj.  Zahrada byla po mnoho let zanedbávána, podařilo se ale zachovat její plochu a pravidelně se udržuje.

 

Aby se park stal jednou z našich turistických zajímavostí je nutno jej nejprve obnovit a oživit což vyžaduje projektovou dokumentaci.

Školní botanická zahrada Z.Š. Ostrog

Nedlouho po přestěhování O.Š. Ostrog do nové budovy v Kaštel Lukšiƈi v r. 1976 začali  učitelé s žáky s úpravou zcela zanedbaného okolí.

 

Kolem školy na ploše 4 hektarů roste více než 1400 druhů rostlinných odrůd, které pochází z různých koutů světa a převážně ze středomořského subtropického podnebí.

 

Největší část tvoří park  - arboretum, v krajinném anglickém stylu.

 

Jižní zahrada je díky své velikosti a mírnému podnebí nejbohatší částí školní botanické zahrady. Zde rostou seskupení původních i exotických stromů, keřů, trvalek i kvetoucích rostlin, např. strom kafra, eukalyptu, avokáda, akácie, sekvoje libanonské a himalajského cedru, jasmínu , popínavé bugenvily aj.

 

Pozornost návštěvníků přitahuje i seskupení aromatických a léčivých bylin,skalka se sukulenty, záhon s mokřadními rostlinami.

 

V severní zahradě je „malý park“ ve francouzském stylu s ostrými symetrickými tvary s nízkým živým plotem a bohatou sbírkou oleandrů.

 

Součástí zahrady je i olivovník, který se svými 170 stromy a 45 druhy domácích i zahraničních oliv patří k největší sběratelské plantáži chorvatského pobřeží.

Biblická zahrada Stomorija – svatyně Panny Marie Stomoří

Na jižních svazích Kozjaku ještě dávného r.  1189 byl postaven kostelík sv. Marie od Špiljana, dnes zvané  Gospe Stomorija/Panny Marie Stomoří. V místě propojení duchovna s přírodou je založena Biblická zahrada.

Zde již po staletí rostou platany,olivy, fíkovníky,vinná réva, i rostliny známé z Bible. Oddaností milovníků přírody byly posázeny i mnohé jiné druhy jako např. Judinov strom, vavřín, kořeněné i vonné bylinky aj.

 

Při vstupu je umístěn pamětní kámen, autorské dílo sochaře Marka Gugiƈa s nápisem: „ Na památku druhého příchodu sv. Otce Ivana Pavla II. jsme založili Biblickou zahradu ve Stomorii nad zálivem. Obyvatelé Kaštela 27. září 1998“. Naproti němu je vysazena  Papežova oliva, kterou ve stejném roce papež požehnal ve Splitu.

 

Severně  od kostelíka je upravena terasovitá část Jidro, pod jejíž starými olivami je  na počest chorvatských velikánů postaven sloup kamenných monolitů. Tito velikáni byli  pro svoji tvorbu inspirováni Biblí a zminuje se – Sv. Jeroným ( básen Judita aj.), Bartol Kašiƈ (překlad Bible do chorvatského jazyka) a Ivan Meštroviƈ (sochař Biblických motivů).

 

Na ostrůvku v potoce přivítá každého kolemjdoucího dřevěná socha Noina arka, dílo známého umělce Vaska Lipovca.

 

Kamennou křížovou cestou na poli Panny Marie kde jsou křížové stanice v podobě keřů vonavé myrty se dojde ke Kříži života, díla sochaře Kažimira Hrasty.

 

Na vyvýšenině odkud se otevírá překrásný pohled na Kaštela i záliv, je vysázena malá vinice – památník rolníkovi a vinné révě. Ve vinici roste kromě původních druhů vinné révy i Kaštelanský Crljenak ve světě a zvláště v Kalifornii (USA) znám jako Zinfandel, který pochází z Kaštelů.

 

Díky úsilí Správy města, která obnovuje městské parky a sdružení obyvatel Kaštela, kteří se snaží harmonizovat životní potřeby s ochranou životního prostředí, v r. 2003 Město Kaštela získalo bronzovou medaili „Entente florale“ v kategorii měst, kterou uděluje Evropská asociace pro květiny a životní prostředí (The European association for flowers and landscaping) z Bruselu.